Paragliding

Při cestování nebalím jen takový ten základní batoh, ale často i velký batoh se sedačkou a padákem. Protože létání v horách někde v zahraničí a poznávaní krásných míst z ptačí perspektivy je pro mě něco úžasného. Když se nedá létat, tak vyrazíme třeba k moři nebo na výšlap, kde vznikne zase spousta úžasných fotek.

Pro ty, kteří neví co to paragliding je: Paragliding je úžasný sport. Každý let začíná na kopci, z kterého se rozběhneme a vzlétneme do vzduchu. Většinou slýchávám otázku: ,,A odkud skáčeš?“ Já jim vždy odpovídám, že z letadla určitě ne. Většina lidí, si tento sport pletou s parašutismem nebo s létáním na rogalu. V těchto sportech je několik rozdílů, ale dopodrobna tu zde psát nebudu. Chci hlavně, aby jste pochopili trošku jak funguje paragliding.

Při létání na padáku, můžeme ve vzduchu vydržet 5 minut nebo 3 hodiny a více. Záleží na počasí a taky na nás. Kdo nezná slovo termika, teď ji určitě pozná. Termiku paraglidista využívá pro stoupání do výšky. Sluníčko nahřeje zem a pak se od země utrhne taková teplá bublina, která pokračuje nahoru. Když paraglidista do této bubliny vletí, automaticky stoupá nahoru jako ta bublina. Bublina později ve vysoké výšce zkondenzuje a vytvoří se z ní mráček. Takže mraky využíváme k orientaci. To je jedna z varianta.

Další varianta jak dokáže paraglidista být spoustu minut ve vzduchu je, že vítr, který naráží do kopce, automaticky jde nahoru. Takže když paraglidista létá přímo u kopce, vítr ho dokáže nadnést i nad kopec nebo ho alespoň udrží v nějaké výšce. Tohle nazýváme svahování. Tento jev můžeme pozorovat, pří pouštění draka.

Když nejsou parádní podmínky na létání, ale vítr fouká správným směrem přímo na kopec a neprší, můžeme i tak vzlétnout a rovnou letět na přistávací plochu. Je to pak takový klidný sletík z kopce.

Slovenia

Když jsem poprvé navštívila Slovinsko, bylo to právě skrz létání. Už tenkrát hned na první moment jsem se zamilovala do západního Slovinska. Od Nove Gorici jste v krásných horách za hodinku a u moře v Itálii taktéž. Takže když jsme létali na Lijaku, směrem na jih je moře a směrem na sever zase ty krásné hory. Co víc si přát. Do Slovinska se vracím každým rokem.

Nejvíc boží bylo to, když jsme měli přistávačku hned u campu, kde jsme měli stany.

Austria

Radhošť

 

Když jsme startovali z Radhoště, popravdě jsem nevěděla, kde přesně budu přistávat. Ale když se člověk vydává na přelet, většinou to tak je, neví na jakém místě přistane či v jakém městě nebo i v jakém státě. 😀

Tady jsem ale měla dvě varianty. Buďto přístát v takové lesní roklině, kde je docela prudký svah. Kdo ví, určitě tuší, že to není příjemné místo na přistávání a kdo neví, tomu vzkazuji, že to doopravdy není příjemné místo na přistávání. 

Nakonec počasí všem přálo a všichni jsme přistáli tam, kde jsme chtěli, a to hned za baráčkem u mého přítele. Což byl zatím můj nejlepší zážitek na padáku. Každopádně byl i krásný pohled na Radhošť ze shora. Opět jsme měli spoustu diváků a fanoušků s foťákem v ruce na startovačce.

Dolní Morava – Létání nad Stezkou v oblacích

 

Tohle místo je hodně atraktivní nejen pro výlet s rodinkou, s partou nebo pro milovníky hor a v zimním období pro lyžaře/snowboardisty. Ale i pro nás pro paraglidisty.