Pod námi se soupali nahoru rodiče s dětmi, kteří zabloudili. Padající kameny trefily Maminku, která se je pokoušela pochytat, aby nespadly na její děti. On ní taky pocházel ten křik.
Po chvilce vylezla asi desetiletá holčička a popsala nám co se stalo se slzami v očích.
Všichni jsme byli v šoku a měli jsme strach co uvidíme. Zanedlouho vyšla nahoru i Maminka se svým asi tříletým synem, který ohromě brečel. Když jsem viděla jeho záda, došlo mi proč tak brečí. Málem jsem omdlela, měl je celé od krve. Byly to ale jen škrábance, Maminka na tom byla nejhůř. Kameny, které padaly ji trefily do hlavy a ona měla celý zakrvácený obličej.
V ten moment se mi čas úplně zpomalil.
Později vyšel nahoru i táta, který si myslel, že jsme kameny házeli naschvál. Hned jsme mu to vysvětlili a zavolali vrtulník.
Nevím jak na tom Maminka je, ale doufám, že všechno dopadlo dobře.
Nejneuvěřitelnější na tom všem je to, že po cestě nahoru i dolů jsme potkali tak 5 lidí a zrovna v ten moment když kamarádka uklouzne, to spadne na rodinku, která se tam ocitla úplnou náhodou.