Iceland – 2019/2020

29. 3. 2020 Off By rad.ost

Tento ostrov plný krásných masivních vodopádů, neobjevených míst, gejzírů, ledovcových polí a nedotčenou divokou atmosférou, jsem chtěla objevit již dávno. Když jsem zjistila, že tu možnost mám, nemohla jsem tomu uvěřit. Ale stalo se a já jsem si tento ostrov užila krásných 5 měsíců a to i společně s přítelem.

 

 

Výsledné video z Islandu →

Poznali jsme tady konec podzimu a pořádnou zimu, kdy vítr foukal někdy až 144 km/h. Takový vítr jsme vyzkoušeli na vlastní kůži. Ten pocit vám popíšu co nejjednodušeji. Byl to masakr. Nejvíce jsem byla zvědavá na ty zimní krátké dny, kdy jsme světlo měli od 11:15 do 15:30. Hodně mě zajímalo, zda to bude náročné na psychiku. Trošku ano, ale pokud si udržíte pozitivní energii a máte stále co dělat, hlavně po večerech jako já, kdy jsem se vlastně učila a vytvářela tyhle moje webové stránky. Navíc, trošku v tom vidím jednu výhodu, a to, že vás to nutí jít brzy spát. Tolik hodin každý den po nocích jsem ještě nenapsala. A ještě jedna malinká výhoda byla, že jsme mohli pozorovat neuvěřitelně krásné východy a západy sluníčka. Byly něčím zajímavé a neobvyklé.

• Hnappavellir

Vánoce a Nový rok jsme oslavili ve velkém počtu lidí a bylo to skvělé. Hlavně hned první den v novém roce jsme všichni viděli, co snad ještě nikdy ne. Na nebi se objevilo něco barevného. Vypadalo to jako barevný mrak. Zprvu jsem si myslela, že snad existuje ještě nějaký typ polární záře, která se objevuje přes den. Ale ne, mýlila jsem se. Pak se ukázalo, že to je Polární Stratosférický mrak. Co to je? Jo to mě taky hodně zajímalo a nemohla jsem uvěřit svým očím, že něco takového vidím. Je to stejný pocit, jako když vidíte úplně poprvé krásnou tancující polární záři. Jen čumíte do nebe a nechápete.

Polární stratosférický mrak neboli taky Perleťový mrak vzniká především v zimním období, kdy ve výšce 15 – 30 Km (ve stratosféře) je pod -80°C, fouká silný vítr a v troposféře teploty rostou. Tímto se vytvoří taková podívaná, která jde nejvíce vidět ráno a večer, kdy sluníčko zapadá.  Ale bohužel narušuje ozónovou vrstvu. Celkově tento mrak byl na nebi vidět 3 dny.

• Hnappavellir

Islandští koně

Bacha na ně! Jednoduše se do nich zamilujete, ale zároveň jsou tak zvědaví, že by i ochutnali vaší bundu. Jsou klidní, přátelští vůči lidem a zároveň silní a odolní vůči drsnému počasí. Umí žít hodně skromně.

Zajímá vás jak takové plemeno vzniklo? Tak v rychlosti. Když se na tento ostrov přemístili Norové, přivezli si také na lodích své norské poníky a fjordlingy. Pak za nějaký čas také lidé dovezli koně ze Skotska a Irska. A jejich křížením pak vznikl Islandský kůň. Teď už se zakazuje přivážet na Island jiná plemena koní, aby zachovali plemeno čisté.

Co je ještě u nich zajímavé, je to, že: umí několik chodů navíc. Například chod Tölt, který mají geneticky fixovaný a je pohodlný pro jezdce. Když se poprvé představovalo toto plemeno v ČR v Pardubicích, jezdci drželi plnou sklenici s pivem a dali koním povel do Töltu, ze sklenice neukápla ani kapka piva. A sice jsou tihle koni vzrůstově jako poníci, ale jsou řazeni mezi koně a nikoli poníky. Jelikož jsou stavěni k nošení dospělého člověka.

• Hnappavellir

Já jsem si tady na Islandu splnila svůj vlastní sen. A to, že jsem měla příležitost si zajezdit na Islandském koni po černé pláži ve Víku. Pro mě to byl nepopsatelný zážitek. V tomto případě vám můžu zaručit, že přání se fakt plní. Protože tento malý příběh je důkazem.

Teď vám popíšu, jak doopravdy funguje vesmír a přání.

Asi před dvěma lety jsem sledovala videa na YT s koňmi na Islandu. Zajímalo mě jak tam žijí, jak se lidé o ně starají a fascinovalo mě ten jejich pátej chod – Tölt. Tehdy jsem ještě nevěděla, že se přání fakt mohou plnit. Ale přesto jsem tak v duchu se říkala, že bych takové koně chtěla vidět na živo a pohladit si je.

Rok na to jsem začala cestovat. A dospělo to k tomu, že jsem se nějakým záhadným způsobem měla možnost dostat na Island. A už to začalo. První den na Islandu jsem si vzpomněla jak jsem tehdy sledovala ty videa a přála jsem si je poznat. Stalo se. Ale moje přání chtěla o level výš. Co takhle se na nich projet? Nevím jestli to znáte, ale rozum vám říká, jak se ti to povede? Bude to beztak drahé a stáj je hodně daleko od tebe. A kdy na to budeš mít čas? Ale duše, říkala úplnej opak. A pokud budete věřit duši, ta se pak na vás usměje a přání vám splní, ať se děje co se děje.

Nastal den, na který jsem si objednala vyjížďku. Ráno jsme s přítelem vyrazili stopovat. Tam i zpět (340 Km) jsme stopovali. Po cestě tam jsme si uvědomili, že nemáme ani jeden peněženku. To nás donutilo ušetřit peníze. Takže náš výlet nic nestál.

Důležitá informace: Pokud se chcete někam dostat stopem, musíte na cestu vyrazit s palcem nahoru a pocitem, že to auto už pro vás jede! Žádný takový to: ,,A co když nám nikdo nezastaví?.“ Sice to trvalo několik let, než se to uskutečnilo, ale uskutečnilo. 🖤

Ještě další informace. Den před konání vyjížďky bylo klasické islandské počasí. Takže sněhová bouře. A den po vyjížďce byla ještě silnější bouře! Vždy když bylo azuro a bezvětří, vzpomněla jsem si na tu vyjížďku, na kterou jsem se těšila a říkala jsem si: Ty jo, kdyby takhle mohlo být na té vyjížďce. Ano bude! Určitě! A víte co? Bylo! Azuro a bezvětří. Moje vyjížďka se konala v ten den, mezi kterým byly sněhové bouře.

Takhle funguje vesmír a přání.

A tady se můžete podívat na video z vyjížďky. ↓

• Vík í Mýdral

 

Když venku bylo fakt azuro a skoro bezvětří, plánovali jsme vždy nějaký výlet. Ať už po okolí nebo i někam dál stopem. Tady jsem si vyzkoušela stopování a výlety zadarmo.

Často jsme stopovali do Glacier Lagoon. Nádherná laguna plná ledů, kde jsme také viděli tuleně, kteří vykukovali z vody.

Jednou jsme odtud pokračovali se společností Local Guide na výpravu do ledové jeskyně, která je přístupná pouze v zimním období. Už jen cesta do jeskyně, tím mega velkým tereňákem, který nemá problém se žádnou nerovnou cestou, už byl velký zážitek. Když jsme po 20 minutách došli do jeskyně, nestačila jsem obdivovat tu výraznou modrou barvu. Nejvíce ale vynikne, když svítí sluníčko. Návštěvu jeskyně hodně doporučuji. A doporučuji ji navštívit s nějakým průvodcem, protože ten vám dá veškeré instrukce a hlavně vybavení.

• Glacier Lagoon

• Sapphire Ice Cave

Tohle místo jsme prostě museli navštívit dvakrát. ↓

• Svínafellsjökull

Glacier Lagoon při západu slunce.

• Glacier Lagoon and Diamond beach

Iceland

• Glacier Lagoon and Diamond beach

• Dyrhólaey Lighthouse

• Fjaðrárgljúfur

• Skógafoss

• Seljalandfoss

A ještě pár fotek z okolí Hnappavelliru, kde jsme vlastně těch 5 měsíců pobývali. 🙂

Bohužel tento článek končí, ale kdyby nevznikla ta pandemie koronaviru, článek by pokračoval dál, protože jsme měli v plánu ještě prozkoumat sever Islandu. To se nevydařilo, ale já doufám, že někdy budeme mít další možnost, a že i vy jí budete mít také.